Sex v maloměstě - Tomu neuvěříte!

Tak bacha, začíná se nám to zvrhávat. Vypadá to, že nežiju takový život, o jakém sním, nýbrž takový, o jakém se dobře píše! Nejen, že namotávám typy, kteří mi sice poskytují spoustu materiálu pro blog, ale málo skutečného potěšení. Zatím! Teď ještě tohle!!! V níže připojeném příspěvku jsem zmiňovala pana uhlazeného, který mě oslovil v […]

Tak bacha, začíná se nám to zvrhávat. Vypadá to, že nežiju takový život, o jakém sním, nýbrž takový, o jakém se dobře píše! Nejen, že namotávám typy, kteří mi sice poskytují spoustu materiálu pro blog, ale málo skutečného potěšení. Zatím! Teď ještě tohle!!! V níže připojeném příspěvku jsem zmiňovala pana uhlazeného, který mě oslovil v restauraci a vzal si moje telefonní číslo. Pár zpráv, jeden hovor a jinak nebylo nic, už jsme se neviděli. Se mi nechtělo a pak jsem skoro zapomněla, že existuje. Na 8 měsíců. Až do včerejška.Pracuju ve veeeeelkém baráku ve velkoměstě. A sedím si v zasedačce na schůzce– tudíž na dveřích není moje jméno a běžně se tam nevyskytuju, spíš sporadicky. Najednou někdo zaklepe, vstoupí do dveří a zeptá se, kde je kancelář č.XX. Celé to trvalo asi 5 vteřin a mě hlavou proběhlo „pohlednej a dobře oblečenej, ten tady nepracuje…ale už jsem ho někde viděla“. Schůzka nerušeně pokračuje. Do cca 5 minut byl dotyčný zpět.On (ťuk, ťuk): „Promiňte, vy tady školíte?“Já (normálně jsem výmluvná, ale došla mi slova, zato mi začal docházet kontext a cítila jsem, jak rudnu a koktám): „Ano.“ On (šibalský úsměv): „A mohl bych si Vás taky objednat? Dáte mi na sebe kontakt?“Já (Tvl, to je ten týpek z restaurace!? Jsem si dneska omylem zobla něco lepšího než magnesko!???) : „….ale vy ho máte, že ano?“(Ano, obvykle se umím vyjádřit i obratněji, ale myslela jsem ten kontakt, aby bylo jasno.)

Byl to prosím pěkně pan uhlazený. Opravdu tam nepracuje, vyskytuje se tam ještě méně často než já ve zmíněné zasedačce a pravděpodobnost, že na sebe tímto způsobem narazíme byla a zůstává mizivá. Ale stačilo to.Co dodat? Měla jsem dost potíže se soustředit na jednání, a to mě ten pán v létě nijak neuchvátil. A samozřejmě Vás budu informovat o pokračování, zítra jdeme na kafe.

Milý ŽIVOTE, děkuji, ale materiálu na psaní už mám plnou hlavu, neb je na všech frontách mým dobrým zvykem nevystřílet všechny patrony najednou. Teď bych prosila něco zábavného a nenáročného (na psychiku, fyzicky toho zvládnu furt dost).... a nebo klidně jen chvíli klid na práci!