Když vstupujeme do vztahu chceme mít po svém boku partnera plného lásky, porozumění a očekáváme od něho určitý respekt. Bohužel ale na začátcích býváme často zaslepení růžovými brýlemi a každé partnerovo přešlápnutí vůči nám opomíjíme. Ve skutečnosti se mnoho násilnických lidí v raných fázích projevují jako ideální partneři. Projevují vůči nám ze začátku určitou sympatii, lásku, něhu. Udělají cokoliv jen aby nám zamotali hlavu.

Víte kam tím míříme? 

Přestože je každý vztah jiný a domácí násilí nevypadá vždy stejně. Tak na první pohled je každý vztah obyčejný, plný slibů a očekávání. Vypadá to, že máte vše po čem jste kdy toužili. Partnera, domov a rodinu.  Avšak i v těch nejtišších zákoutí vašeho života se může skrývat hrůza, která vás pomalu, ale jistě zničí. Partner se zdá zdánlivě vtipný, milý a přitažlivý, ale skrývá temnotu uvnitř sebe. Jeho sebejistota se dnem za dnem mění ve zlobu a každodenní maličkosti se proměňují na hnilobu, která se dere urputně na povrch. Když se podíváte do zrcadla už nevidíte tu zářící osobu, nyní se ocitáte uvězněni ve strachu.

Doposud každý den začínal vycházejícím sluncem, ale nyní končí nepředvídatelným chaosem. Výčitky a slova plná nenávisti rezonují domem. Zvuky ran se otřásají ve vzduchu a mysl plná strachu a bezmoci se stali vaším denním chlebem. A tak přišla ta chvíle. Ta chvíle, kdy se nepředvídatelné stalo hmatatelnou bolestí. Vidíte, že během bezvýznamné hádky se v partnerově očích něco změnilo. Něco potemnělo. Jeho pohled se mění v zuřivé zvíře, které odhodlaně převrací váš život naruby. Bezmoc, odříznuti od reality, jako by váš život nebyl tím vaším.

Následuje období ticha. Ticho v bytě, ticho v hlavě i ve vaší duši. Cítíte se ztraceni ve stínech toho, co kdysi jste nazývali láskyplným vztahem. Každá špetka radosti byla utlumena, každá radost zaštítěna strachem o přežití. Chodíte po špičkách jen ať nevzbudíte pozornost a rázem se stáváte jen návštěvníkem ve svém vlastním domově.

Je důležité si být vědomi varovných signálů, které mohou naznačovat, že váš vztah sklouzává v boj na život a na smrt. 

Požádat o pomoc neznamená slabost, ale odvahu čelit nebezpečí. Pomoc může být prvním krokem ke svobodě. Přátelé, rodina nebo organizace jsou zde, aby poskytli podporu a ukázali cestu k bezpečnému domovu. Bez odsouzení mohou ti, kteří nabízejí pomoc, být klíčovými průvodci na cestě k uzdravení.

Slova „Potřebuji pomoc“ nejsou jen prosté fráze, jsou klíčem k překonání utrpení a nalezení světla na konci tunelu. Každý kdo se odváží tuto výzvu přijmout, dává šanci novým začátkům, kde láska, respekt, pocit klidu mají své místo. Nebojte se požádat o pomoc.